Jdi na obsah Jdi na menu
 


Napiš nám svůj příběh

Tato stránka je pro lidi, kteří se chtějí se světem podělit o svůj příběh. Můžete napsat příběh co se vám stal, nebo nějaké příběhy, co si vymyslíte, my tomu nejlepšímu u nás vytvoříme knížku, kterou budeme všude publikovat. Tak neváhejte a napište!!!

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

How i cured my herpes

(Daill sofia , 13. 11. 2023 16:09)

All thanks to God I tested positive for HSV-2 few months ago. At first, yes, I was devastated thinking I have an incurable STD for life. After doing hours of research I quickly realized genital herpes is a filthy parasite that just likes to hide in your body. Yes, there’s no “medical cure” but that doesn’t mean your body can’t get rid of it. I literally flush it out of my system with the help of Dr. Akhigbe natural herbal medication which I ordered after doing some research. And now I’m HSV-2 Negative, I never believed it until my doctor finally gave me the test results and behold I was HSV free. I’m so glad that I found you Dr. Akhigbe. Thanks so much for your goodness I’m grateful. You can also get your help from him through his Whats App Contact for fast  communication  (+2349021374574)  OR  Email: drakhigbeherbalhome5@gmail.com. .

daillsofia8@gmail.com

(Daill sofia , 13. 11. 2023 16:07)

All thanks to God I tested positive for HSV-2 few months ago. At first, yes, I was devastated thinking I have an incurable STD for life. After doing hours of research I quickly realized genital herpes is a filthy parasite that just likes to hide in your body. Yes, there’s no “medical cure” but that doesn’t mean your body can’t get rid of it. I literally flush it out of my system with the help of Dr. Akhigbe natural herbal medication which I ordered after doing some research. And now I’m HSV-2 Negative, I never believed it until my doctor finally gave me the test results and behold I was HSV free. I’m so glad that I found you Dr. Akhigbe. Thanks so much for your goodness I’m grateful. You can also get your help from him through his Whats App Contact for fast  communication  (+2349021374574)  OR  Email: drakhigbeherbalhome5@gmail.com

Nabídka příběhů.

(Bohumír Apeltauer Libeec, 12. 3. 2022 10:25)

Jsem již v důchodu a tak jsem se dal do psaní.Psal jsem občas zajímavé příhody ze života jen tak do šuplíku. Vnuk se do nich začetl a nakonec mě donutil abych je vydal.Nakonec z toho byly 3 knížky.Jedna zmého mládí o životě na moravské vesničce "Velká pytlácká dobrodružství tajemství st.mlýna". Druhá z vojny u PTP, "Rukovali pétepáci aneb vojna není kojná". Třetí ze studentského prostředí se jmenuje "Studentská halenka". Možná by se vám něco zalíbilo.Velká knihkupectví nemají zájem o tvorbu neznámého autora .Všichni známí ,kteří knihy zdarma dostali je chválí,možná proto. Zdraví m z Liberce. b.apeltauer@seznam.cz

Spravedlnost je slepá 3

(Martin, 22. 1. 2022 20:46)

„Dobře, hlavně ať už konečně dostanu ten modrý papírek“ odpověděl a podíval se do peněženky. Bohužel tam měl jen 200,- Kč. Někdo tam nahoře pokouší moji trpělivost pomyslel si. Strážník se podíval do jeho peněženky.
„Škoda, tak někdy jindy“ řekl a poklepal Petra na rameni. Povzdychl si a šel se opřít o zeď. Byl tak znechucený, že začal počítat židle, bylo jich více než lidí. Na každého by se dostalo i bez průkazu.
Začal se dívat kolem sebe, uviděl veliký, zářivý nápis Spravedlnost. To je asi jméno této místnosti. Předpokládal Petr. Místnost byla ohromná, připomínala mu velmi starý stadión. Všiml si jedné mladé ženy, nemohlo ji být víc jak 17, jak sedí na zemi a upřeně zírá na skleněnou místnost nad nimi plnou nádherných věcí, když k ní přistoupil blíže, a zahleděl se stejným směrem, uviděl nahoře soudce, jak popijí ve skleněném baru s nějakými hosty.
„Prosím vás, nezlobte se, ale proč tak koukáte na tu místnost?“ zeptal se Petr. Žena nepřestala zírat nahoru a odpověděla: „Před dvěma lety jsem byla znásilněna, a teď vidím, jak můj násilník popijí se soudcem Martini.“ V jejích očí se začaly tvořit slzy. Petr si všiml že v ruce křečovitě svírala žlutý kousek papíru.
„To mě mrzí“ řekl Petr po chvíli. „Jaké je vaše pořadové číslo?“ zeptala se a Petr se na ni nechápavě podíval. „Jaké číslo?“ odpověděl a žena ukázala na přístroj s obrazovkou uprostřed místnosti.
„Tam dostanete své pořadové číslo“ „Aha, děkuju“ otočil se Petr k odchodu, ale pak se zastavil. „Hodně štěstí při soudu“ řekl neohrabaně a pokračoval dál.
Když se dostal k přístroji zmáčknul obrovský nápis Pořadové číslo. Vyjel malý žlutý papírek s číslem 11 088. Petr vykulil oči. To si snad dělají srandu?
„Nezlobte se na mě“ obrátil se Petr na starého stojícího muže po své pravé straně. „Ale je tohle nějaký vtip?“ zavrčel a ukázal mu své směšné pořadové číslo.
„Ukaž“ odpověděl a naklonil se k němu. „Hmm… To by odpovídalo, já mám 8 056 a to tady čekám už pěkných pár let.“
„Let?!“ zakřičel zděšeně Petr. „Jak je tohle vůbec možné?“
„No jo no, aby všechno bylo spravedlivé případy se losují náhodně aby si nikdo nestěžoval, že se tu fixluje.“ „Takže tady můžu čekat hodinu anebo celý den?“
„Nebo 10 let“ řekla stará paní. Petr se zděsil. „Ale proč tak dlouho?“ „Protože soudcovi trvá celý den, někdy i týdny, než se rozhodne“
„Já jsem tady byla nejdéle, od počátku věku“ ozvala se žena se zavázanýma očima, která seděla na zemi s křivými pákovými váhami v rukou a se starým, zrezivělým mečem, jenž ležel před ní. „Před dávnými časy jsem tady byla soudce já, ale lidem se nelíbila moje spravedlnost. Každý měl pocit, že si zaslouží více nebo méně. Jednoho dne jsem přišla a řekli mi, že mě již nepotřebují. Od té doby tady čekám až mě tam zase pustí.“
Lidé si k ní začali přisedávat a se zaujetím poslouchali příběh. Vytvořili jedno velké kolečko.
Nikdo si nevšimnul dozorce, který tam stál, než promluvil: „Musíte mít zelený průkaz abyste si mohli sednout na zem, nové nařízení.“
Petr se zoufale podíval nahoru na soudce, který jen dál popíjel s úsměvem na tváři…

Spravedlnost je slepá 2

(Martin, 22. 1. 2022 20:45)

Žena se na něj podívala a vydechla mohutný oblak kouře. „Tak lehký to není, musíš mít vyplněný formulář D-21“
„Dobrá, mohl bych poprosit formulář D-21?“ Žena poukázala na svítící tabulku s nápisem D-21 která byla přes celou místnost. „Tam dostaneš formulář D-21“
„Děkuji“ Petr si povzdychnul a odkulhal k druhé přepážce. Tam stejně jako předtím vystál řadu.
„Další“ uslyšel Petr a zjistil, že to je konečně na něj. „Poprosil bych o formulář D-21.“ „Dobře, dej mi formulář C-36“ muž natáhl ruku. „C-36?!“ „Ano, C-36“ odpověděl a ukázal na přepážku která svítila s nápisem C-36.
Petr chodil sem a tam, začal být udýchaný a unavený, nevěděl, jak dlouho to trvalo, zatím nedostal žádný formulář a obával se, že žádný ani nedostane. „Další“ uslyšel a přistoupil. „Poprosil bych formulář číslo Z-89“ „To musíte mít formulář H-57“ řekla žena která si mezitím pilovala nehty. Samozřejmě pomyslel si Petr. „Kde seženu formulář číslo
H-57?“ zeptal se a doufal, že to bude někde blízko. „Na přepážce číslo 1-B“ „Děkuji“ odpověděl Petr a odkulhal k přepážce 1-B.
Když přišel, uslyšel ten stejný hlas. „Další“. Petr postoupil a uviděl Beatris B. „Beatris?“ řekl Petr, nemohl tomu uvěřit. „Tohle nedává smysl!“ zakřičel, byl neskutečně rozzuřený. Beatris trochu poskočila. Za Petrem přišel dozorce v červené uniformě.
„Přestaňte křičet!“ dozorce se na něj naštvaně podíval. „Jestli chcete modrý průkaz, můžete pokračovat v tomhle cirkusu anebo to jde udělat jednodušší cestou.“ Pošeptal Petrovi. „Stačí když mi teď dáte 2 000,-Kč“ byl z toho cirkusu tak otrávený, že nad tím chvíli přemýšlel.

Spravedlnost je slepá

(Martin, 22. 1. 2022 20:43)

„Pro tohle není žádná omluva!“ zakřičela žena na jinou postarší paní. „Přece musíte získat modrý průkaz abyste si mohla sednout!“
„To je absurdní, vždyť je tady tolik židlí, proč bych si nemohla sednout?“ odpověděl s chraplavým hlasem, najednou k nim přišel muž v červené. „Paní má pravdu, abyste si mohla sednout, musíte získat modrý papírek. Prosím, postavte se.“ Řekl a donutil ji, aby se postavila.
Paní si stoupla a roztřeseně se opřela o zeď, nohy jí očividně dobře neslouží. Petr Komárek, zvaný Trojnohý kůň, se zamračeně podíval na svou jednu nohu a francouzské berle. Vypadá to, že si brzo jen tak nesedne. „Promiňte,“ oslovil muže vedle sebe. „Nevíte, jak dostanu ten modrý průkaz?“
Muž se zasmál. „To musíš támhle na tu přepážku mladej. Ta svítící tabulka 1-B vidíš?“ ukázal na opačnou stranu místnosti. Petr si povzdechnul a odhodlaně dokulhal k přepážce a postavil se do řady. Až se na něho konečně dostala řada, uviděl ženu ve středním věku s blonďatými vlasy a hnědýma očima a s nadměrným make-upem která popotahovala cigaretu. Na její vestě visela jmenovka s jménem Beatris B. „Další“ řekla s otráveným výrazem.
Komárek přistoupil k okénku „Poprosil bych jeden modrý průkaz“

VEČERKA-chapter 2

(MARCELA POLÁKOVÁ, 21. 5. 2021 23:37)

"Jau." vyjekla jsem a chytla se za čelo. Jenže pak jsem se zarazila. Zdálo se mi to, nebo jsem se mu dívala přímo do očí. Ne, nezdálo... Byl to on a vůbec se nezměnil. Možná jen maličko dospěl... Obratně jsem se postavila a urovnala si černou společenskou sukeň. On se také rychle zvedl a oprášil si kalhoty. Telefon ještě stále ležel na zemi, ale to nebylo to, co mě právě zajímalo... Nuceně jsem se na něj usmála, ale jemu se rozzářily oči. "Tak jsem si to přece myslel dobře. Jsi to ty." řekl a zasmál se. Podrážděně jsem se na něj koukala, ale on se pořád uculoval, jako tenkrát. Měla jsem sto chutí odejít, ale pak jsem si na něco vzpomněla. Musela jsem si do práce skočit ještě pro nějaké dokumenty, ale opravdu se mi tam nechtělo. Nakonec jsem se s Radkem rozloučila a vydala jsem se domů. "Dokumenty počkají..." pomyslela jsem si. Když jsem přišla domů, hned jsem si sedla k noťasu a začala jsem si připravovat podklady na další schůzku s velmi známou herečkou Queenie, která si od určitého dne nepamatuje nic z toho co stalo jí nebo co zažila a nepamatuje si ani takové ty věci, o kterých si lidé myslí, že jim k ničemu nebudou. Queenie trpí krátkodobá amnézií. Po dokončení práce jsem se natáhla na postel, kde se rozvaloval Tím. Něžně jsem psíka políbila na čumák a podrbal na hlavičce. Pak jsem se zvedla a rozhlédla jsem se po pokoji. Pak jsem čapla knížku, která se válela na mém nočním stolku. Uvědomila jsem si, že knihu neznám. A když jsem knihu rozevřela, vypadl z ní rovný proužek papíru. Nic z toho, co se dnes stalo jsem nějak nepobrala. Jenže pak jsem si dala dvě a dvě dohromady...

Dům s kapkou vraždy

(Milan Miko, 18. 9. 2021 10:11)

1.února 2001
„Tak já už jdu, doma na mně čeká manželka s dětmi. Myslí si, že jsem v práci. řekl mi František a už se měl na odchodu já ho, ale stáhla spět k sobě a přitiskla se k němu. „Počkej oni chvíli počkají, za to já ne.“
„Ale i ty máš děti, ty se nebojíš, že nás spolu uvidí?“
„Neboj se, Ondra i Aneta jsou na škole v přírodě a stejně nikdy to nezjistí. Oni stále hrají ty své hry a o mě či svého otce se nezajímají.“
„A co tvůj manžel, co když se vrátí?“
„Ten se nevrátí, má jen svou páci a prášky na depresi.“
„No, tak dobře pokud ti nevadí…“
„Ne, mě to rozhod nevadí, o tohle se bát nemusíš.“
„Dobrá, ještě chvíli tu být můžu, ale pak už budu muset jít“ František se ke mně začal přibližovat, chvíli na to mi už začal jemně přejíždět prsty po tváři. Celá jsem se zachvěla a s chtíčem jsem ho k sobě přitáhla. Začali jsme se vášnivě líbat. „Miluji tě“ šeptl mi svým jemným hlasem do ucha. „Já tě taky miluji“ šeptla jsem mu pro změnu do ucha já.“ Celá ta atmosféra mě donutila přemýšlet pouze na to co se děje mezi mnou a Františkem a na nic jiného. Proto jsem si ani nevšimla, že se dveře pohybují a, že to vypadá, že jsem někdo vchází. „Pane bože, ty jsi tak dokonalí Františku jsi milý a hodný, na rozdíl od toho polena, který si říká můj manžel!“ V tom jsem slyšela hlas, hlas, který mě nesmírně vyděsil, co mě ovšem vyděsilo víc bylo to, co ten hlas říkal. „Ale no tak Věro. To tě rodiče doma nenaučili, že se tak o svém, manželovi bavit nemáš?“
S hrůzou jsem pomalu otočila hlavu. Má noční můra se potvrdila, byl to on, byl to Karel…

Re: Dům s kapkou vraždy

(MARCELA POLÁKOVÁ, 20. 9. 2021 16:59)

Pěkný

Večerka

(MARCELA POLÁKOVÁ, 20. 5. 2021 22:48)

"Včera to bylo přesně dvacet let od doby, kdy jsme se naposledy viděli. Ano, možná to zní trochu divně, ale já ho stále miluju." pronesla jsem opatrně do našeho kruhu. Nikdo se na mě ani nepodíval a já sklopila zrak. "No, tak pokračujeme." zaburácela Horácie. "Takže ahoj. Jmenuju se Dominik a už přes rok nepiju ani nekouřím. Ahoj Dominiku."ozval se zbytek sezení až na mě. "Jak už jsem řekl. Už rok nekouřím a nepiju, ale po minulém sezení jsem hodně přemýšlel. Po mém rozjímání jsem měl důležitý pracovní telefonát, který je úplně odšťavnil. Předtím než jsem stihl zavěsit mě můj klient stihl pozvat na drink. Opravdu nevím, co se stalo, ale asi z mého hlasu poznal mé vyčerpání. Dále se večer nevyvíjel úplně podle mých představ. Sice si skoro nic nepamatuju, ale vím, že jsem domů přišel úplně bez peněz, v 8:00 ráno, bez kalhot a košile a vycházel jsem se od svého klienta z luxusního bytu zařízeném do pánského stylu." Dominik se odmlčel, ale když se znova nadechl a chtěla ve svém záživném vyprávění pokračovat, předala Horácie slovo dalšímu v kruhu. Na konci sezení jsem se zvedla z té odporné, staré molitanové podužky, která byla neskutečně nepohodlná a drolila se mi v rukou a chtěla jsem se vydat do nejbližšího baru. Rozloučila jsem se s Klárou, která má velmi podobný problém tomu mému a chtěla jsem si zavolat taxi, jenže do mě někdo vrazil a já slyšela jak se sklíčko mobilu s tvrdým dopadem na zem roztříštilo. Plná nenávisti jsem se sklonila k zemi a chtěla mobil sebrat, jenže jsem nebyla jediná kdo tak chtěl učinit...

Všem svým bývalým přátelům

(Peti, 23. 2. 2021 15:30)

Asi by mne nikdy nenapadlo,že bych o tom měla psát. Ale zdá se, že nejsem úplně sama kdo tohle prožívá. Je mi až divný se potkávat s lidma se kterými jsem se dřív bavila. Protože si občas přijdu tak strašně sama. Minulý rok touhle dobou jsem poznala dva nové kámoše z mé minulé brigády.Byli to nejlepší kámoši.Ano byli. Už nejsou. Je smutné se na to dívat takhle. Že člověk, který vám ničí život, je pro něj důležitý. Byla to jeho spolužačka Jana a byla to strašná kráva. Ne jen, že si omotala lidi k prstu tak dobře, že šíleli kdyby ji měli ztratit. Ale zárověň jsem pak pro ni byla asi konkurence. Nemohla jsem o ní slyšet jediný slovo. Nechtěla jsem slyšet to, jak se kvůli ní trápí. A přitom jsem s tím nemohla nic dělat. V tu dobu jsem byla zadaná, ale měla jsem pocit, že se mi líbí on.Nebo spíš se mi on líbil. Nikomu jsem to samozřejmě neřekla. Jen jsem nechtěla někomu z nich ublížit. A ikdyž jsem pak ublížila, nikdy by mi nedošlo, že by to nebyl ON. Ten, kterého hledám takovu dobu. Znáte ty romanťákky z Netflixu? Chtěla jsem zažít něco podobného. Ale musíme si zapamatovat, že jsou to jen zase texty od někoho kdo to má stejně. Prostě to není uplná realita.

Soused

(Veru, 22. 10. 2020 23:10)

Rozchod jsem nebrala nijak katastrofálně. Spíš mě bolela ta změna.. Nevěděla jsem kde začít svůj nový život. Hlavně jak. Můj ex mi sliboval hory doly, ale na vše měl milion výmluv a hlavně spoustu času. Po 14ti letech a dvou dětech jsem dospěla k závěru, že ve 31letech mám taky nárok na to, abych začala dělat věci které chci já. Bohužel se celý život vše točili kolem něj. Nebyl zlí. Ale bylo mu jedno, co říkám, co dělám, důležité pro něj bylo, aby bylo uvařeno, uklizeno, a postaráno o děti. O dobrém sexu jsem neslyšela už nějaký rok a když začal každý den pít 4 piva tak mi došla trpělivost. Nečekaně mu to bylo vlastně jedno.

Seděla jsem na schodech u paneláku, kde se nacházel můj nový byt. Jiný byt, jiné město, jiný život. S hlavou v dlaních jsem přemýšlela, co budu dělat. Stěhováci měli přijet až za hodinu a já v bytě neměla ani na čem sedět. Bylo krásně tak jsem chtěla jít někam na oběd. Ale kam. Město do kterého jsem se přestěhovala jsem znala, I některé lidi tu, ale to bylo tak před 11 lety když jsem tu pracovala v jednom baru. Vše se tu změnilo. Najednou mě někdo vyrušil. ,, jste v pořádku?,, zvedla jsem hlavu a tam stál tak nádhernej chlap. Vím kdo to byl. Hned jsem ho poznala. Jmenoval se Adam. Dál jsem nevěděla, ale vím že chodil do baru kde jsem pracovala. Dělal DJ tak tam byl celkem často. Uz tenkrát se mi hrozně líbil.. Koukala jsem na něj asi minutu než jsem vykoktala že jsem v pořádku. Že si jen nemám v bytě na co sednout tak sedím tady

Muj příběh

(Lenka, 22. 5. 2020 0:07)

Je to příběh, hodně smutný, jeto můj příběh.,. Napište kdyby jste chtěli vědět vic..

Zrada

(Aneta Tůmová, 9. 4. 2020 12:17)

1
Tou noční krajinou,
kráčí s tváří nevinnou.
Avšak dobře ví,
že zpátky se už nevrátí.

Byla dívenkou líbeznou,
nevinně políbenou.
Zrádné bylo rozhodnutí,
které ji už nikdo nevrátí.

Jen ten jediný dobře ví,
to co oči nespatří.
Toho večera se hodně stalo,
co by to jen dokázalo?

Jen že o ní nestojí,
když ho neuspokojí.
Pak ona zas čeká jen,
kdy objeví se jí ten sen.

Možné je, že ji už nemá rád,
věřit se tomu nechce,
čeká je teď velký pád,
on otřepe se lehce.

Na ní už nevzpomene,
píše se to těžce,
on na ni zapomene,
jinou si najde lehce.

On dobře ví,
jak ona se cítí,
nikdy šťastná nebude,
i když sama to teď líčí.

On oklamal ji, zneužil ji,
svůdníkem se stal,
to však nepomohlo ji,
aby nešla dál.

Dívka došla na kraj lesa,
vstoupit do něj teď chtěla.
Utéct z toho to světa,
vzít si, co teď má, by musela.

Život krásný jen,
když zda se jí sen,
kdy šťastná je,
už dál žít nebude.

Nad noční krajinou
oblak prachu se snáší,
už není nevinnou,
ani mezi námi.

Další den chlapec dívku hledá,
pokus marný se zdá být,
jeho láska se nikdy nevzdá,
i kdyby už dál neměl žít.

Když popelem se stala,
zdál se jí sen,
že mu pusu dala,
on k ní nalomil se jen.

Byl to jen sen,
on probudil ji ze spánku,
byl už nový den,
kdy vyznal ji svou lásku.

Dívka s pláčem utíká,
nechce ho už spatřit.
On odejít ji nenechá,
musí mu teď patřit.

Další den byl celý její,
pozornost ji věnoval,
tím dával ji naději,
kterou zpátky si vzal.

Večer se chlapec vypařil,
šla ho sama hledati,
když našla ho, on zářil,
v náruči jiné se vrátil.

Čas se náhle zastavil,
svět se točil kolem,
zpátky už se nevrátil,
stal se jejím odporem.

Plná hněvu dívka běží,
vstříc své smrti se nese,
k lesu se pomalu blíží,
už tu tíhu neunese.

2
V dolině lesní na mýtině
světélka se míhají.
Z jezera odrazy měsíce
různě se předhánějí.

Když zrazená dívka došla až k jezírku,
mlha se tam snesla,
cítila chlad na zátylku,
úzkost ji pohltila.

Stín poletující nad vodou
příběh své smrti vypráví,
však dívka s duší zrazenou
v tu chvíli odchází.

Hladina kdysi poklidná
teď vzteky sebou mrská,
však uklidnit se nenechá,
když na ně čeká.

Zrazené duše tu sídlí,
nikdo je tu nevidí.
"Podívej, už přichází,
některé teď odvádí."

Zašeptal tichým hlasem duch,
chtěl dívku varovati,
duše rozpoutaly zde ruch,
začaly ji odváděti.

Zašeptal ještě jedinkrát:
"Nechoď tam s nimi!
Bude ti hůř než tenkrát,
co oklamal tě tvůj milý."

"Už není cesty zpět,"
řekla nemile.
"Přede mnou jich bylo pět,
co oklamal je."

Tím nadobro zavřela vrátka,
jejich cesta bude krátká,
on ji nedá pokoje,
dokud tady stále je.

"Proč jsem ti dala to,
co patří jen mě?
Když nestál jsi o to
a oklamal jsi mě?

Proč já blbá ti věřila?
Už dále věřit ti nechci.
Proč já ti to dovolila,
mi tak moc ublížiti?"

Její srdce plné trápení,
nadále už neslouží.
Síly mu už nestačí,
všechnu bolest unésti.

Poslední jejich buch, buch
ozvalo se pozdě v noci,
uslyšel to mladý duch,
co chtěl jí jen pomocí.

Můj život s epilepsií

(Leona Zmeškalová, 27. 2. 2020 15:00)

Pamatuji si to, jako dnes bylo mi čerstvých 18 let, v té době se moji vrstevníci chystali na řidičské zkoušky nebe jej měli již za sebou, někteří flámovali do rána, jiní seděli doma. No a já jsem patřila mezi ně, normální život mladé dívky co studuje střední školu . Dalo by se říct, že můj první epileptický záchvat , byl neškodný , stalo se to v posteli po skončení noční směny. Byla u toho zrovna mamka , dokážete si představit co následovalo ... panická hrůza, když vidí své dítě jak sebou třepe, má pěnu u pusy , a oči jen bělmo. Dokonce i pes kňučel, možná to vycítil dřív, než následovalo moje bezvědomí. Tehdá to trvalo snad věčnost, vzpomínám si už jen na to, jak mě nakládali do sanitky. A to jsem byla pořád zmatená, co se vlastně děje. Mezitím co jsem pomalu začala chápat, co se mi stalo, sestřička mě vezla na EEG vyšetření , znáte to taková ta Čepička a od ní vede spousta drátku. Samozřejmě, ze do pul hodiny dorazili rodiče i s věcmi , ležela jsem tam 2 dny pokud si dobře vzpomínám . První den, jsem byla opravdu malátná, bolela mě dost hlava a svaly na nohou. Tak bylo lepší mě nechat spát. Druhý den samá návštěva , rodina a přátelé a taky visita. Pan doktor řekl, slečno prodělala jste epileptický záchvat, ale nebojte na 1 má nárok, každý člověk za život, aniž by z toho byla nemoc.
A tak se Nám všem ulevilo a žila jsem si normální život 3 roky.

2.kapitola

Když už máte za sebou maturitní zkoušku , říkáte si co dál ? Dál do školy se mi nechce, chci vydělávat peníze. Bylo to super, celou výplatu utratit víceméně sama za sebe, když bydlíte u rodičů a oni po Vás moc nechtějí. Tak jsem si to užívala , nové oblečení, boty a doplňky. A taky mi hodně záleželo na vzhledu. Pracovní týden skončil a víkend bylo potřeba protancovat na diskotékách , samozřejmě jen občas nebo jen tak posedět s přáteli . V tè době jsem se seznámila s novým přítelem Panem A. Znáte to nová láska, tak Vás taky hned přestane zajímat všechno ostatní. Jste jen vy a on. Ale pokud, narazíte bohužel na chorobného lháře z kterého máte stavy úzkosti, nemůžete ani jíst normálně myslet a celé to neskutečně bolí! Tak se při mé smůle a mé slabé vůle vykašlat se na něj co nejdřív prostě nepodařilo. Následoval můj druhý epileptický záchvat, zrovna ráno když jsem šla do práce. Našel mě ležet na zemi cizí pán, kamarádka Nela doběhla hned na pomoc. Chodili lidé okolo mě do práce, tak se to od někoho rychle dozvěděla. Pán mi mezitím zavolal zachránku, ale já bydlela kousek tak mě odvedla k rodičům, co jsem se zpětně dozvěděla, Nela si myslela, že mám v sobě nějaké drogy, houpala jsem se z jedné strany na druhou, usmívala jsem a celkově jsem mluvila z cesty. Já si pamatuji, až jak sedím v autě a říkám taťkovi :” jsi hodný, že mě vezeš do práce.” On na to: “ já tě vezu do nemocnice.” Na pokoji jsem ležela 2 dny. Můj odraz v zrcadle byl šokující najednou jsem viděla tu bezmocnou dívku, která nedokáže ovládat svoje tělo! Rozbitý nos, všude zaschlá krev, nalomený přední zub po pádu přímo na obličej, škrábance a oděrky na rukou a nohou. Byla jsem tak moc nešťastná, dokonce i teď po 9 letech , když píšu tyto řády jsem se neubránila slzám. Hrozně silné vzpomínky se vrací, zrovna dnes se mě kamarádka zeptala , jestli mi to nebude vadit se vracet tak moc do minulosti, já ji odpověděla úplně v pohodě dokážu o tom všem napsat , ale skutečnost je jiná , všechno se Vám vybaví všechna ta bolest , smutek , deprese a nechuť k životu. Naštěstí teď máme rok 2020 a já to dokážu, tu knížku prostě napíšu do konce!

greatmark447@gmail.com

(great mark, 14. 2. 2020 3:47)

Herbal Penis Enlargement product is 100% guarantee to Enlarge and get a better ERECTION ,the reason why most people are finding it difficult to enlarge Penis is because they believe on medical-report, drugs and medical treatment which is not-helpful for Penis Enlargement . Natural roots/herbs are the best remedy which can easily Enlarge your Penis permanently Contact Dr ODABA via Email : Drodabasolutionhome@gmail. com or via Whats-app : +2347063915230 for Natural root and herbal remedies put together to help you get Enlarge and Erect healthy. Thank You For Reading.  

dregbedcaster@gmail.com

(Lydia, 17. 11. 2019 18:50)

JAK ZÍSKÁM EX EXUS HANDBAND ZPĚT S POMOCÍ SKUTEČNÉHO A EFEKTIVNÍHO SPLAVU OD DR Sunny Jmenuji se Lydia Gomezová, nikdy jsem si nemyslel, že se znovu usmívám. Můj manžel mě nechal s dvěma dětmi na rok Myslel jsem, že ho znovu neuvidím, dokud jsem se nestretl s lady jménem Maria, která mi vyprávěla o kouzelníkovi jménem Dr.Sunny, dala mi jeho e-mailovou adresu a číslo mobilního telefonu, kontaktovala jsem ho a ujistil mě, že 48 hodin, můj manžel se vrátí ke mně, Za méně než 48 hodin se můj manžel vrátil a začal prosit o odpuštění, že je to práce ďáblů, takže jsem až dosud překvapen tímto zázrakem, nemohl jsem si představit, ale jakmile kouzlo bylo obsazeno, otěhotněla jsem a porodila mé třetí dítě, pokud potřebujete od něj pomoc, můžete se na něj obrátit prostřednictvím e-mailu: drsunnydsolution1@gmail.com Nebo WhatsApp nebo mu zavolejte: +2349030731985
Dr.Sunny také léčí:
1. HIV / AIDS
2. HERPES 1/2
3. RAKOVINA
4. ALS (Lou Gehrigova nemoc)
5. Hepatitida B?
6. Pokud chcete otěhotnět

dregbedcaster@gmail.com

(cindy, 17. 11. 2019 18:46)

Měl jsem s manželem vážné problémy a vedlo to k tomu, že se přestěhoval do bytu ke svým přátelům. Všechno se zhoršilo, protože se svými přáteli začal chodit do barů a klubů, opil se a omdlel. Vždy mi vyhrožoval po telefonu, kdykoli mu zavolám kvůli špatné radě, kterou mu jeho přátelé dávali. Miluji ho a byli jsme spolu 8 let před náhlou změnou, nemohl jsem otěhotnět a zjistil jsem, že je to moje chyba. Byl jsem tak smutný a frustrovaný až jednoho dne jsem procházel internet a viděl jsem lady, jak sdílí svědectví o mocném kouzelném kouzlu DR, SUNNY, které jí pomohlo přivést jejího manžela zpět kouzlem, takže jsem se rozhodl to dát taky vyzkoušejte a kontaktoval jsem DR. SUNNY e-mailem na drsunnydsolution1@gmail.com a vysvětlil jsem mu všechny své problémy a DR. SUNNY mi řekl, že bych se neměl bát, že mi pomůže vyřešit mé problémy, můj manžel se vrátí domů a DR. SUNNY mi také řekla, že by také mohl udělat kouzlo těhotenství. Také mi řekl, že kouzlo není pro mě škodlivé ani pro mého manžela. Rozhodl jsem se to zkusit a udělal jsem vše, co mi řekl, abych okamžitě udělal a udělal pro mě kouzlo. O dva dny později se můj manžel vrátil domů a omluvil se, že mu bylo líto, co mě to stálo, a teď jsme šťastní a šťastně žijeme spolu. O dva měsíce později jsem si uvědomil, že jsem těhotná. Jsem teď opravdu šťastný, protože už nevím, co říci, ale pokud jste tam venku, číst to a mít stejný problém se vztahem nebo máte potíže s otěhotněním manžela nebo přítele nebo problém jakéhokoli druhu, který je mimo lékařská síla, prosím, kontaktujte DR, SUNNY na jeho e-mailu je: drsunnydsolution1@gmail.com nebo Whatsapp ho +2349030731985 a být 100% jistý, že má řešení vašich problémů.

Sexuální zneužívání

(Ondřej, 5. 11. 2019 21:49)

Dobrý den jmenuji se Ondřej a chci vám napsat svůj příběh. Bylo mi asi 8 let když jsme měli jet za strýcem . Jel jsem tam já a moje sestra Marie. Marii bylo asi 14 let . Chodili jsme každé ráno se strýcem na ranní prochazky. Vždycky jsem po očku koukal na strýce jak kouká na moji starší sestru. Měl jsem takový divný pocit jako kdyby můj strýc chtěl zbalit moji sestru ale protože jsem byl takový že jsem někdy koukal na ostatní jako na cizí lidi bylo mi to fuk. Protože mi strýc nedovolil notebook abych prý trávil více času na zahradě, nebavilo mě koukat na sestru která měla ,,dovoleno" od strýce mobil a tak jsem se rozhodl si ho vzít . Zapnul jsem ho a nevěřil jsem svým očím . Strýc měl fotky mojí sestry ale to nebylo nejhorší , to co následovalo z toho jsem nemohl spát. Byli tam docela oplzlé fotografie mé sestry a stryce. Byl jsem v šoku , moje ségra nic neřekla mamce nebo taťkovi že ji do toho nutí . Furt jsem musel myslet na to . Bylo myslím asi pondělí kdy sestra chodila na kroužky a vracela se domů vždy kolem 5 -6 hodiny. Byl jsem se strýcem sám . Pořád jsem myslel na ty fotky a co nejhůř myslel jsem co mě udělá když sestra není doma. Strýc mě chytil pevně za ruku , polekal jsem se. Řekl mi ať jdu do pokoje za trest. Já celí vyděšený co se stane.
Sedl jsem si na postel a asi 1 minutu byl strýc v mém pokoji. Zavřel dveře od pokoje . Strýc si ke mě sedl a začal mi sahat na stehna a pokračoval až k mému rozkroku. Podíval jsem se na strýce. On na chvilku odešel do vedlejší místnosti . Rychle jsem se zvedl a chtěl jsem pryč ale dveře byli zamknute. Pomalu jsem šel zpět na postel. Přišel chytil mě a začal si rozepínat kalhoty. Chtěl jsem křičet ale on mi zalepili nejen pusu izolepou ale i dice. Pomalu že mě svlékal tričko a fotil jsi to . Modlil jsem se aby mě nechal ale nepomohlo to. Když se uspokojil oblékl mě a řekl že jestli to někomu řeknu že to udělá znova ale brutálně. Celí jsem se zasekl. Asi po hodině přišla sestra a ptá se jestli nechci zavolat mamce a já řekl že jo . Mamina se ptala jako např jak se máte , co děláme a takové podobné otazky. Zavěsil jsem a dál mobil Marii. Když odcházela pozoroval jsem ji . Strýc šel a to co se nestalo. Chytil setru a odvlekl ji do jeho ložnice . Vzal jsem její mobil . Vytočil jsem 158 bál jsem se ale to co dělal setře mě děsilo protože ona kricela. Dobrý den chci nahlásit znásilnění mojí sestry , trvá to asi 5 let adresa je Radlická 10 Praha . Zavěsil jsem. Za 10 minut tam byla policie. Otevřel jsem a ukázal pokoj kde byla sestra. Policie rozrazila dveře rychle zpacifikovala strýce . Sestra byla ve spodním prádle svázaná k topeni. Byla zavolána i záchrana služba. Bylo po vsem. Ke strejdovi nás už mamina nikdy nepustila. Díky za vyslechnutí mého příběhu teďka je mi 29 let ale pořád si nesu následky
Sestra si nese následky dodnes ale má rodinu a dceru Kateřinu a dva syny Tomáše a Adama.

Prokletá nevěra

(Kristyna, 25. 10. 2019 17:04)

Psal se rok 2011 kdy jsem byla v jinem stavu,s pritelem jsme bydleli v najmu pritel byl vyborny milenec a skvely přítel,jednoho dne mi přišla sms DAVEJ SI NA NĚJ POZOR!! Zaskocilo mne to hlavou mi běžely ruzne myšlenky typu je mi věrný? Neni vrah? V zivote by me nenapadlo ani jedno z toho nikdy bych neverila ze by mi mohl byt neverny .sedla jsem si k počítači a brouzdala na internetu najela jsem samozrejmne na Facebook na jeho profil a koukala na fotky a měl hodne pratel ale hups....u kazde jeho fotky byl komentář od pro mne nezname dívky bylo mi to divné a diky sms ktera mi prisla taky dost podezřelé,povkala jsem az pritel prijede z prace a pak jsem ho poprosila o heslo od facebooku a z niceho nic sebehl ven ze potrebuje jeste neco z auta co zapomněl ja sesla dolu za nim a slysela jsem ze s nekym hovori aby mu zmenil heslo od facebooku ale to mu nepomohlo jako spravna tehotna a nabrana hormonama nakonec jsem to heslo z nej dostala!! Tak jsem se prihlasila a prisel šok! Ne jen ze s dotycnou zenou si psal hanlive veci ale take mě svoji tehotnou partnerku ktera je v 8 mesici pomlouval jak jsem pribrala,jak mam ted velky zadek a jak ona je krasna a sexy,je pravda ze jsem v 8 mesici nebyla jako laňka ale byslim si,ze 70kg neni zas tak moc a nezaslouzila jsem si to .Celou noc jsem cetla jejich konverzaci plakala a trapila se a baac...dalsi a dalsi nevery prisla jsem mu na 6 nevěr jen v te době co jsem nosila pod srdcem nase dítě. Kdyz jsem se ho zeptala proc to dela , jaky ma duvod k nevěře,odpověděl nevim asi pro to '',že tebe už znám a ja husa hloupa mu to vse odpustila po hodinach premlouvani place a proseni.Za mesic se nam narodil krasny syn kterému je ted skoro 8 let ale nemuzu rict,ze priťeli verim mou duveru ztratil a nemohu si vysvetlit proc ho po takove miluji kdyz mu stale neverim a on mi tak ublizoval.


1 | 2 | 3 | 4 | 5

následující »